Protože o co nevrlejší může být ráno, o to větší kouzlo má noc.

Třináctý březen

Čtyři tisíce plus osm tisíc rovná se podkopnutý žebřík, plno hořkosti, prozření, pochopení, poděkování a k tomu zlu být pro někoho takovým dobrem, tomu se říká zimní jaro!

Osmnáctý únor

Ve vzpomínkách kytary zní nadšení z jízdy na pytli, ačkoliv bez kytary. Ještěžetujsouodpočinkovévíkendy!

Sedmý duben

Třičtvrtě z roku ve dvojitém kroku.

Šestý duben

V půjčování cestovních tašek je cosi vzrušujícího, ale ještě víc vzrušující je, sednout si na novou sedačku v té nejhřejivější a nejpěknější barvě a nohama se nedotýkat země.

Pátý duben

Vítej ve světě dospělých - s osmihodinovými růžovými rukávky - achjo nebo bohudík?

Čtvrtý duben

Každý den se v něčem zaučujeme, ale já už bych si prosila být někde zaběhnutá - děkuji.

První duben... a taky druhý duben ... a ještě i třetí duben :D

Důchodky jsou nejlepším (=nejužitečnějším) dárkem; oheň, víno, vodárka, rum, kytary, Byl jeden pán, buřty, tancování, poskakování, padání, víno, rum, roztlačování auta do kopce, nejlepší parta lidí, autoklempířství, drifty, zahrabování, baba, skovka, neuskutečněný vodopád, uklízecí četa, bordeldělající četa ... a spousta věcí, na které si nepamatuju - tomu říkám parádní víkend :))

Třicátý první březen

Poslední březnový den chutnal po banánech, "voněl" třetím potem a nesl se v duchu příprav na VELKÝ (byť aprílový) pátek! :)

Třicátý březen

Pohledy kolemjdoucích do nákupního koše, kde cinkalo (mimojiné) pět lahví Tokajského (!), neměly chybu - a druhý běh k tomu zdarma!

Dvacátý devátý březen

Slunce utíkalo před lavičkou rychleji, než já se sousedkou kolem krav.

Dvacátý osmý březen

Třetí psychsetkání během jednoho týdne je i na mě vážně moc, jiné setkání před nestíháním vlaku mile potěšilo a barevné punčošky ovládnou svět- alespoň ten můj.

Dvacátý sedmý březen

I kdyby tu byl tucet jiných zvířat, klokan bude stejně nejlepší! (nejen ten marcipánový, co byl na ovocném obrovském dortu, ale i ten devítiměsíční :P)

Dvacátý šestý březen

Po noci, která byla "legendary" (ačkoliv místy trochu vtíravá), následuje osudový den, kdy na večeři jako obyčejný pár prostě jít neumíme, a tak celou noc prosmějeme. (Aneb pizza od Forchu připálená, ale nikdy ju nejíš sám; tichá pošta pivo mele; kočka se zvednutým ocasem tam zůstala, aby se nelekla vysmáté sympatické barmanky; pálím za sebou mosty - anebo hospody, ve kterých se zaučuju; a není nic, na co bychom byli staří!)

Dvacátý pátý březen

Když vám nejlepší kamarád vašeho přítele podá jointa a popálí vám tak pusu a skoro celý obličej, a když si toho jointa s vámi dá i vaše teta, pak už se nebudete divit, když kolemjdoucí při pohledu na vás prohodí: "No jo, 1948."